Redaktor: O azbestových vláknech se už přes 100 let ví, že jsou zdraví škodlivá. Říká odbornice na toxické látky z organizace Arnika, Jitka Straková.

Straková: Právě ty dlouhý tenký vlákna, malinkatá velikost prostupují dýchacím ústrojím do plic, kde se můžou zabodávat do těch plicních komor, do plicních sklípků, větší expozice dělníků např. v tom azbestovým průmyslu prokazatelně vede k nárůstu rakoviny. A problém toho azbestu taky je v tom, že k té otravě nedochází akutně ani ten azbest nijak nezapáchá, takže lidi nevnímají, protože necítí ten zápach, nevidí to zřejmé znečištění.

Redaktor: Kdyby azbest jen tak stál, nebo ležel uvnitř konstrukce, byl by v podstatě neškodný. Jenže to není reálné. Hlavně ve starších budovách hrozí jeho narušení. Pokračuje Tomáš Pašovič.

Pašovič: V starších budovách sa príchodom internetu začalo vŕtať kvôli natiahnutiu kabeláže. Veľakrát sa nereflektuje na to, že azbestový materiál je nainštalovaný v takejto staršej budove. No a pokiaľ sa do takých materiálov vŕta, prach sa voľne rozptýli a expozícia v budove môže byť vysoká. Samozrejme to je obrovský problém, najmä ako hovoríme o verejných budovách, ako sú školy, škôlky či nemocnice. Kvôli tomu by sa mal ten materiál odstrániť.

Redaktor: Opatření při likvidaci azbestu se liší podle toho co je to za stavbu. Třeba při sundávaní eternitové střechy z garáží není potřeba tak důkladné kontrolované pásmo.

Pašovič: Strešné krytiny sa robia v tzv. otvorenom kontrolovanom pásme, kde sa nemusí robiť podtlak, nemusí sa to zatvárať. Azbest zo strechy sa musí likvidovať čo najmenej deštruktívnym spôsobom. Pred demontážou sa strecha penetruje enkapsulačným prostriedkom, ktorý zabezpečuje to, že aj pri ulomení resp. lámaní či deštrukcii zachytáva a zapuzdruje azbestové vlákna.